O minerálech a jejich lokalitách Archivy

Cínovec – historické ložisko Krušných hor

Ložisko cínovo-wolframových rud Cínovec se nachází ve východní části Krušných hor nedaleko horské osady Cínovec (něm. Zinnwald) těsně u hranic s Německem. Menší část ložiska (cca 1/4) leží tedy také v Německu. Průměrná nadmořská výška je 850 m.n.m.

Počátky těžby na Cínovci se datují od druhé poloviny 14. století, kdy ložisko objevily horníci z Krupky. Tehdy se těžilo především povrchovými dobývkami a rýžováním. S ražbou větších štol se začalo až v polovině 16. století. Po bitvě na Bílé hoře (1620) došlo k útlumu těžby. K obnoveně došlo počátkem 18. století a hlavní rozvoj nastal během 19. století. Do této doby byly na Cínovci těženy především cínové rudy (kasiterit). Koncem 19. století se těžba začala soustřeďovat především na wolframové rudy (wolframit, scheelit). Ty byly nejdříve získávány z haldového materiálů po dřívější těžbě cínu následně i z dolů. Těžba pokračovala během I. a II světové války a také po válce zde byl získáván wolfram a cín. Těžba byla ukončena koncem roku 1990, ostatně tak jako většina rudních ložisek v České republice. Vzhledem k tomu, že zde byl těžen kasiterit a později také wolframit, cinvaldit byl odkládán na haldy, proto se v současnosti uvažuje o těžbě lithia z Cinvalditu.

Cínovec řadíme z genetického ložiska k ložiskům li – snw (litná cinowolframová asociace). Obsah rudních minerálů na ložisku souvisí s greisenovými tělesy a žílami v žule. Greiseny jsou světlé, středně až hrubozrnné metasomatické horniny vznikající především ve vrcholových částech žulových těles. Metasomatóza je proces přeměny minerálů v hornině za působení hydrotermálních roztoků, vzniká tak nová hornina s novými minerály. V případě graisenů je to vysokoteplotní roztok bohatý na bór, fluor (F), lithium (Li), cín (Sn), wolfram (W) aj. . Nově vzniklé minerály jsou tak především flourit, topaz, kasiterit, wolframit, cinvaldit, molybdenit, najdeme zde však i množství vzácnějších minerálů. Hlavním minerálem freisenů je křemene, který je však původní minerál obsažený i v žule stejně tak i K-živce. Greiseny vytváří v původní hornině žilníky (sestava menších žil) a hnízda. Další lokality greisenů v České republice: Krupka, Horní Slavkov.

Z cínovce byly popsány desítky minerálů. Z toho pro dva minerály je Cínovec typovou lokalitou – Cinvaldit a Stolzit, které byly popsány Haidingerem v r. 1845. Mezi běžnější minerály na ložisku patří křemen, cinvaldit, wolframit, kasiterit, scheelit, topaz (pyknit), K živec, fluorit aj. Podrobný soupis minerálů najdete na www.mindat.org/loc-759.html .

Křemen

Záhněda

Záhněda s cinvalditem [ K(Li,Fe,Al)3 (AlSi3O10) (OH,F)2 ]

Wolframit [ (Fe,Mn)WO4 ]

Cinvaldit v křemenné žílovině

Scheelit [ Ca(WO4) ] na cinvalditu

Stolzit [ Pb(WO4) ] na záhnědě

Naše zeolity

Zeolity jsou relativně rozsáhlou skupinou minerálů řadících se spolu s živci mezi tektosilikáty. Jedná se o sběratelsky atraktivní skupinu minerálů, která je oblíbená zejména pro svůj estetický vzhled, barevnou variabilitu (bílá, růžová, oranžová, červená, čirá) a také pro svou dostupnost. Zeolity jsou na některých lokalitách celkem běžným minerálem a je zde velká šance nalezení sbírkových vzorků. Navíc je tato skupina na Našem území zastoupena více než 10 druhy (celkově bylo popsáno kolem 50 druhů zeolitů) a i mezi vzorky stejného druhu existují různé tvarové nebo barevné variace.

Z chemického hlediska jsou zeolity složeny z SiO4 a AlO4 + Ca, Na nebo K. A v krystalické mřížce je vázána voda. Základním rysem této skupiny je přítomnost mikroskopických dutinek a kanálků ve struktuře minerálu, které jsou schopny zadržovat vodu nebo i jiné atomy a molekuly. Této vlastnosti se využívá v různých odvětvích (filtrace vody, čištění odpadních vod a ropných úniků, filtrace radioaktivních prvků, zlepšování kvality půdy, aj. ), pro tyto účely se však vyrábí především synteticky (je známo kolem 100 druhů syntetických zeolitů), ale těží se i přírodní zeolity, např. na Slovensku v Nižnom Hrabovci se těží klinoptilolit, který tam vznikl přeměnou sopečného popela.

Zeolity se vyskytují v alpských žílách, pegmatitech, ale především v bazických vulkanitech (bazalt, tefrit, fonolit), kde vyplňují dutiny a tvoří zde pěkné sbírkové vzorky. Na Našem území jsou to zejména vulkanity Českého středohoří a Doupovských hor a žíly alpské parageneze v Libodřicích, Markovicích a v Jeseníkách.
V poslední době se objevují krásné ukázky zeolitů z Indie (stilbit, skolecit, cavansit, natrolit, aj.).

Některé lokality zeolitů v České republice:
Mariánská skála – velký činný několika etážový lom v Ústí nad Labem. (natrolit)

Folknáře – výchozy v lese jižně od vesnice. (thomsonit)

Kozákov – starý lom (Votrubcův). (mordenite, heulandit)

Libodřice – velký činný lom jz od vesnice. (analcim, natrolit, laumontit)

Markovice – činný lom východně od vesnice. (analcim, laumontit, natrolit, stilbit)